Morálka jako volba?

15. června 2007 v 17:20 | Libor Toman |  Humanitní vědy
V dnešní době panuje představa že si můžeme zvolit, zda budeme či nebudeme mravní. Je to prostě naše volba, že přijmeme nějaký závazek, který se navíc mnohdy neopírá o autoritu. Autorita je pro nás něco omezujícího a v tomto prizmatu vnímáme i pojímáme středověk.
Kniha Alasdaira MacIntyra: After Virtue (česky Ztráta ctnosti) vnímá tento současný stav velmi negativně. Především zde jde o pojem volby a o tzv. emotivismus, jenž je definován jako směr, který odmítá jakoukoli heteronomní moráku, tedy nějaké nadosobní morální hodnoty. Pravidlo volby, tedy zda budeme či nebudeme mravní, je již v základu špatné. Volba totiž postrádá autoritu - k volbě máme důvod, což implikuje, že ji činíme bez opory autority. Autorita tedy není volbou (prostě je). MacIntyre chce říci, že pojem volby se objevuje až v posledních několika stoletích, stejně tak jako vznik moderního významu morálky. Pluralita názorů ve světě autority prostě neexistovala. Zde je nutné připomenout, že i negativní význam autority chápeme moderně právě jako nemožnost volby. Lidé před osvícenstvím brali autoritu a potažmo závazná, pomalu se měnící pravidla zcela opačně. Nebyl zde důvod pro etický diskurz, protože ten prostě neexistoval.

MacIntyre je tedy zastáncem návratu autority a objektivních morálních pravidel, neboť právě ony nám poskytují směr života a bez nichž setrváváme ve stádiu etického marasmu. Možná právě toto je odpověď na morálku současnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama