Sice nejsem žádný nacionalista, přesto jako řádný občan České republiky rád podpořím výrobky, které české ruce stvořily. Při slově český výrobek, určený ke konzumaci, se každému jistě nejdříve vybaví mok nazvaný Kofola. I já si občas tuto tekutinu dám, vždyť čepovaná je nejlepší, jak se kdesi praví.
To samé se však nedá říci o další "české pecce" nanuk Míša.
Míšu jsem měl naposledy minulé léto a přes zimu jsem se na něj pouze díval skrze plexisklo u mrazáku (stále si totiž vzpomínám, jak mi babička kdysi říkala, že bych při konzumaci nanuků v zimě pouze nastydl). O to více jsem se na něj snažil v nové, sluncem vypečené, sezóně.
Zkrátka jsem si Míšu koupil. Opět jsem se těšil na jeho smetanovou chuť, kterou prostě žádná americká srágora, která láká lidi na nějaké silácké kecy, nenahradí. Ale ono uovej! Můj oblíbený Míša nebyl to co dříve a jeho chuť jsem zkrátka nevychutnal. Zkrátka chutnal jak kdyby ho někdo přetřel barvou. O několik dní později jsem zkusil variantu jahoda, ale výsledek byl ještě horší. Z "Míši smetánka" se stal "Míša chemik". Je to velké zklamání až jsem měl tendenci napsat výrobci, cože se stalo a co se mu to vlastně míchá v hrnci.
Já i komunita nostalgiků nepochybně doufáme ve zlepšení!
Já i komunita nostalgiků nepochybně doufáme ve zlepšení!
já | 28. ledna 2008 v 16:31 |
Taq s Kofolou sme steyná krew :)) ale nanuq? Yedině prawey čezkey Ledňáčeq!