Život očima jednoho (dočasného) pošťáka

15. června 2007 v 12:14 | Libor Toman |  Společnost
Letní brigáda vytrhne každého studenta z jeho lenošivého života. Jistě, každý student - dělník namítne jaká je to dřina studovat, přesto má pravidelná návštěva pošty mě ujišťuje, že se srovnává nesrovnatelné. Na poště se pochopitelně nevede žádný intelektuální život a vlastně to tam ani nejde. Paní/slečny pošťačky se v drtivé většině nedostaly dál než za středoškoskou maturitu a práce, kterou vykonávají, je k žádnému osobnímu růstu nevede. Vlastně si uvědomuji Marxova slova, když poukázal na to, že dělník povětšinou myslí na základní potřeby, což se dá v postmoderně rozšířit o pár nepatrných drobností. Zkrátka a dobře, pošťačky jsou něco jako dělnice, které jsou zvyklé na nějaké to nepohodlí. Cigárko, místní drby a jde se na věc.

Hlavní část poštáckého dne se odehrává na pochůzce (terminus technicus), kde se rozhazují dopisy, vyplácejí důchody a předávají rekomanda (opět terminus technicus). Zaměříme se nyní chvilku na důchody. Důchody se vyplácejí lidem, kteří si zkrátka na poštu nemohou dojít ( že toho někteří využívají je věc druhá). Člověk si přitom všimne starých lidí, kteří se mnohdy nedostanou dál než na zápraží svého domu a nevidí ani na krok.
Doba velké rodiny je pryč a tak žijí opuštěně ve svých tmavých obstarožních domech. Zatímco celý svět je obklopen nádherou mladých slečinek s perfektním make-upem, oni osamněle dožívají svůj život. Mimo veškerou nádheru, mimo veškerý blahobyt nabízený konzumní společností. Člověk za tu chvilku, co je s nimi, sice nepozná o čem byl jejich život, přesto zahlédne jakési náznaky. Pošták je někdy jediný člověk, který se sotva hýbajícím se dědečkem či babičkou promluví a proto mu vždy mají co říci. Chovat se k nim nadmíru slušně je zkrátka nutnost, která jde mimo rámec jakéhokoli slušného chování.

Další součástí pochůzky je roznášení doporučených dopisů, tedy rekomand. Při této činnosti, při které se člověk dostává do nejrůznějších kanceláří, se člověku naskytne zcela rozdílný pohled než v případě nošení důchodů. Za stolem většinou potkávám vymóděné slečinky, které dvakrát ťuknou do počítače a už jsou unavené. Každá je přenádherně oděna, což se mi jako muži pochopitelně líbí. Make-upy, naušničky, vlásky, ozdobičky...je to radost pohledět. Když prší, tak vás politují, že zmoknete, když praží slunce, tak vás politují, že se zapotíte. Člověk neví, co na to má říct a tak si spíše myslí své. Postupem doby vlastně ani nevnímám, že já jsem ten upocený pošťák, zatímco ona je ta vyvoněná slečinka. Je to trochu jako ze starověkého Egypta, kde urozené dámy nevylézaly na sluníčko, aby se neopálily, zatímco otroci na stavbách byli přičmodlí jak bota. I tohle se v naší době dělá jinak - slečinky chodí do solárka, zatímco do mě se poctivě opírá slunce. Je jasné, že žádná z těhle sekretářek nikdy nebude dělat na poště, protože tam se na look prostě nehledí. Holky pošťačky jsou holky do nepohody. Jedna moje kamarádka na výzvu, zda nechce pracovat na poště, odvětila, že by jí to rozhodilo biorytmus či co. Rozumím měla by z nevyspání pod očima pytle na hady a zřejmě by se na pochůzce zapotila. To by pak nebyla Miss Sporty a možná by to nebyla Maybeline nebo jak se to píše.

Vlastně jsem na svůj vzhled nikdy moc nedával, proto můžu dělat na poště. Stačí mi jedno mýdlo, pět minut v koupelně a jsem ready. Ostatní je pro mě zbytečnost. Zní to jako heslo z raného socialismu: Pošťačka - ženy vzor. Nebo myslíte, že ty slečinky v kancelářích budou dobře vychovávat děti?

Epilog: Po páteční šichtě jsem ještě jel pomoci mámě v práci. Za to jsem dostal výslužku v podobě bagety, kterou jsem si šel sníst na pěší zónu do stínu. O několik metrů přede mnou si několik slečinek dávalo kafíčko. Všechny se řídily nepřímou úměrou - čím kratší sukně, tím frekventovanější pohledy mužů. Opodál jsem seděl na lavičce já. Zpocený z pochůzky, s tričkem s menší dírou na břiše a žmoulal jsem bagetu. Má stylizace dělníka nemohla být dokonalejší.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jdete v létě někam na brigádu?

Ano. 43.5% (50)
Podle toho jakou práci seženu. 24.3% (28)
Ne. 32.2% (37)

Komentáře

1 Pavel Pavel | Web | 15. června 2007 v 16:58 | Reagovat

Konstatování, že se důchody vyplácejí lidem, kteří si nemohou dojít na poštu ... je blbost! Důchody se vyplácejí lidem, kteří na ně mají nárok (laicky řečeno) a že se někomu donese domů, nebo si někdo pro něj musí na poštu ... to je věc úplně jiná. Nemíchal bych hrušky s jablky. No a názor na poštu ... raději nebudu komentovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama