Láska opravdová, láska křesťanská

4. července 2007 v 10:48 | Libor Toman |  Humanitní vědy
Na křesťanství nejvíce oceňuji jednu věc a to je pojetí lásky. Aby ne, vždyť láska je v křesťanství jedním z ustředních motivů, když její záběr může být pro ateistu etický a pro věřícího eschatologický.
Křesťanství často bereme jako jakýsi přežitek, který nám buď nemá co dát nebo o něm prostě nic nevíme a pouze poukazujeme na chyby katolické církve.
Důsledků odkřesťanštění Evropy bychom našli spousty, zde se chci zaměřit pouze na jeden. Díky absenci křesťanství jsme lásku začali opět brát jako náklonnost k člověku, což je silně založeno na pudovosti. Láska se pro nás stala pudem a její vyjádření se nachází buď v zamilovanosti nebo v pudovosti (sex). Z tohoto hlediska i jednáme - láska je pro nás iracionální, ale hlavně krátkodobějšího rázu. Je to logické - pouhé spojení s emocemi nemůže přetrvat. Tím, i když to často odmítáme, se připodobňujeme přírodě (a tak skutečně lásku i bereme).
A v právě v přírodě můžeme vidět, že pudovost (sex) často nemá dlouhého trvání ( i my jsme si tomu zvykli říkat volná láska). Stejně tak je tomu v zamilovanosti, která taktéž obsahuje hodně pudovosti a orientuje se na početí jedince, díky čemuž po dvou měsících vyprchává a vztah dvou jedinců musí změnit základy soužití.

Na těchto základech je založena značná část současných vztahů, které se dříve či později rozpadnou. V České republice končí více než každé druhé manželství rozvodem. Láska založená na pudovosti je totiž egoistická, nekultivovaná a nemůže tím pádem vydržet. Jakmile je pro nás vztah výhodný, chceme v něm setrvat, jakmile ne, chceme rozchod. Další důsledek: Láska (vztah) založená na pudovosti má jednu zřejmou nevýhodu. Dříve či později jeden z dvojice ztratí zamilovanost, což je pro něj signálem že by měl hledat další vztah. Zcela si tedy neuvědomuje, že zamilovanost je pouze průvodním jevem, který by měl přejít v něco kvalitativně vyššího a to je překonání svého egoismu.

Tendence naší doby jsou takové, že všechno staré je k ničemu nebo se to nedá očistit do nových podob. Křesťanství nabízí velmi kultivované pojetí lásky, které je prověřené již dva tisíce let. Nový zákon říká, že člověk je od přírody egoistou a musí to změnit. Nemáme, jak by namítl David Hume nějaký fellow feeling (společenský cit), naše zájmy jsou orientovány pouze na vlastní potřeby. Toto uvědomění dělalo některým lidem v renezanci problémy a tento aspekt lidského jednání se snažili popsat. Zapomněli při tom na to, že cesta od egoismu k altruismu je naší povinností, naším osobnostním růstem, naší kultivovaností. Snaha nahradit křesťanskou lásku přirozeným společenským citem byla pouze předzvěstí současného stavu. Opak je pravdou - přirozeně jsme egoisté a máme povinnost to změnit.

Křesťanství již od prvních století (Nový zákon) zavádí pojem AGAPÉ, který zavádí jako příkaz: "Milovati budeš Pána Boha svého... a bližního svého jako sebe samého (Mat 22,37 - 39). Muži mají milovat své ženy (AGAPEIN), protože je mají milovat jako sebe samy (Ef 5,25nn). V lásce a z lásky má křesťan žít a jednat a činí-li tak, bude mu pomoženo a všechno se při něm v "dobré obrátí" (Ro 8,28).
K tomuto jen dodám zásadní argumentaci lidí, kteří poukazují na nesmyslnost těchto řádků. Je zcela pochopitelné, že náš svět je zlý a mnohdy dobro neoplácí dobrem. To však neznamená, že budeme také zlí a nesnažit se konat dobro - to je vysvětlení křesťanské lásky, které jsme v trochu pozměněné formě slýchali již v mateřské školce: "Když ti něco udělá, tak mu to přeci neoplatíš!" Tohle je pouze v obecnější rovině. Svým egoismem a netečností nic nezměníme. Samozřejmě, že to bude bolet, ale to je proto, že jsme se o něco pokusili, že jsme vyšli ze své pohodlnosti.

Ve Skutcích lásky Soren Kierkegaard rozlišuje mezi EROSEM a AGAPÉ, když EROS je východisko sympatite pudovosti, které nepřetrvá, protože je vázáno egoismem. AGAPÉ je láska vázaná slovem musíš - je to příkaz, o který se musíme snažit.
Závěrem snad pouze dodám, že Tomáš Akvinský přiřazuje ke čtyřem antickým ctnostem také tři křesťanské, z nichž jedna je láska. Ctnost se dá definovat jako jakýsi ideál, ke kterému se musíme cvičit, což občas vyžaduje sebezapření. Křesťanství nám říká, že společnost se buduje na agapální lásce, která nepřichází sama od sebe. Není to ideál hodný následování?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jste věřící?

Ano. 51.4% (37)
Ne. 48.6% (35)

Komentáře

1 ? ? | 27. března 2008 v 18:23 | Reagovat

zajímavý článek

2 ynazspr ynazspr | E-mail | Web | 26. dubna 2009 v 10:40 | Reagovat

ODKbmc  <a href="http://jhwofwkfgogx.com/">jhwofwkfgogx</a>, [url=http://nhtdxyatjamm.com/]nhtdxyatjamm[/url], [link=http://dkiyqxmqkbal.com/]dkiyqxmqkbal[/link], http://aknxpkxeamla.com/

3 ugsapozjbx ugsapozjbx | E-mail | Web | 9. května 2009 v 18:12 | Reagovat

9c5LsD  <a href="http://kykqpfjszhie.com/">kykqpfjszhie</a>, [url=http://dlvrkboiauvk.com/]dlvrkboiauvk[/url], [link=http://zkjepfvbdkmx.com/]zkjepfvbdkmx[/link], http://asexoacwoeyv.com/

4 idvoxx idvoxx | E-mail | Web | 30. května 2009 v 11:58 | Reagovat

1XGP9X  <a href="http://jsyraaxpqehg.com/">jsyraaxpqehg</a>, [url=http://pwjtgagtbfif.com/]pwjtgagtbfif[/url], [link=http://riviwglhbekg.com/]riviwglhbekg[/link], http://xlzahkwvzvew.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama