Souvisí úpadek náboženství s proměnou symbolů?

17. září 2007 v 16:05 | Libor Toman |  Humanitní vědy
Dle mého názoru je každé náboženství prodchnuto více symboly než kterékoli jiné odvětví lidské činnosti. Základy naší psychiky, kolektivně spjaté, jinak nazývané archetypy, pak náboženství skrze symboly interpretuje.
Vzhledem k našemu kulturnímu okruhu je nutno se oprávněně domnívat, že křesťanství přejímá lidské archetypy a upravuje je do nových forem (M.Eliade). V tomto směru můžeme zmínit ustřední symbol křesťanství, tj. kříž. Kříž může v tomto případě nahrazovat starý symbol stromu života, který rostl až do nebe a opačným směrem až do pekla. Zde můžeme vidět způsob, proč kupříkladu germáni rychle přijali křesťanství. V germánské mytologii totiž můžeme najít onen strom pod názvem Yggdrasil a přijetí křesťanství (a tedy proměnu symbolu) jako jakousi rekulturizaci. Stejně tak to může být i v případě jiných křesťanských symbolech. Vezměme si kupříkladu křest, tj. "očistu vodou", jako pradávný symbol očisty či znovuzrození. Voda hraje v křesťanství symbol očištění, přijetí Ducha svatého.

Nyní, po uvedení těchto nejmarkantnějších symbolů, se můžeme ptát, proč křesťanství, zejména v západním světě prožívá úpadek. Zde si je nutno uvědomit, že archetypy naší psychiky stále nevymizely a že stále hledáme nějaký posvátný strom života, který je v tomto případě pozměněn na nějaké místo, kterému přikládáme funkci posvátna. David Lyon se kupříkladu domnívá, že může jít o místo, kam například chodíme běžně nakupovat. Připomínám, že toto místo nemusí mít pro člověka uvědomělý nádech posvátna, přesto se k němu takovým způsobem chová. Výsledkem tedy je, že symboly - stejně jako křesťanství překrylo pohanské kulty a způsobilo tím určitý posun v lidské psychice - vypadají úplně jinak a to nejenom tak, že mají jiný tvar, ale i náš přístup k nim je úplně jiný (archetypální základ přesto zůstává).

Staré symboly jsou tímto způsobem vyprázdněny. Často vidím jak moji vrstevníci nosí na krku obrovské kříže, které však berou jako modní doplněk a ani trochu tím nedeklarují příklon ke křesťanství. Náboženství se tedy proměňuje (David Lyon) a získává natolik rozdílné povahy, že je mnohdy nejsme schopni ani rozlišit. Závěrem by bylo nutné odpovět, zda souvisí úpadek náboženství s proměnou symbolů. Prokázal jsem, že to může být do jisté míry pravda. Do jisté míry také ne. Touha po transcendentnu, stejně tak jako ony archetypy, v nás přetrvává, ale mění se. Je to dobře? To už je zase jiná a zřejmě možná komplikovanější otázka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama