Jak jsem zkompletoval televizní hattrick

28. prosince 2007 v 23:26 | Libor Toman |  Sport
Víte, byl jednou jeden rok 2005 a v NHL končila výluka. Já jsem jezdil kamsi na severní Moravu za svou slečnou a jednoho letního večera jsem sledoval loterii o jedničku draftu 2005. V napínavém, nervy drásajícím, losování vyhrál trofej jménem Sidney Crosby můj oblíbený Pittsburgh, kterému fandím již jedenáct let. Ke Crosbymu se rozhodl pokračovat božský Mario a já si řekl, že o tomto nadcházejícím ročníku prostě musím někam psát. Nikdy jsem nebyl žádný profesionál a tak jsem na netu hledal české amatérské fanouškovské stránky.
Nakonec jsem našel dvě a u jedné jsem zůstal. Zbyňa Sochor se ukázal být stejným zarytým fandou Pens jako já, a tak jsem začal psát pro jeho Pensweb - a píšu dodnes! Moje první články asi nebyly nic moc, ale psal jsem přeci se zaujetím. Jednoho dne, myslím, že jsem byl zrovna u své přítelkyně, mi na ICQ zela zpráva, zda nechci psát pro NHLpro. Tuhle stránku jsem dobře znal a byl jsem z toho naprosto odvařený. Mohl jsem přeci psát jako (polo)profesionál.

Byl bych hloupý kdybych nesouhlasil. Tomáš Fikar tehdy tenhle web obnovoval a vše bylo v pořádném chaosu. Web zastaralý, nepřehledný, redakce ani redakční systém žádný. Dnes si musím přiznat, že bych sám sebe jako redaktora nepřijal. Můj styl byl hrozný, chyb bylo jak mraku. Jenže tehdy se to dalo, neboť Tom bral skoro každého. Dodnes si pamatuji, že s mým prvním článkem nebyl vůbec spokojený a chtěl abych dělal jenom krátké zprávičky. Tohle mi dnes již neřekne. Za těch dva a půl roku jsem se, dle mého názoru, zlepšil a po odchodu Tomáše Drozda jsem se stal šéfredaktorem. Nyní jsem jím přesně rok a článků jsem napsal už skoro 1700. Některé byly dlouhé klidně tři stránky ve Wordu, některé čítaly pouze několik řádku. Za tu dobu jsem se zlepšil v angličtině, ve stylistice a dal jsem dohromady redakční systém, který, byť se zádrhely, funguje. Na NHLpro kdysi chodilo sotva 1000 lidí denně. Dnes je to obvykle přes 4000 a chceme letos překonat metu 5000. Tomáš sehnal sponzory, díky kterým si můžeme dovolit stálé redaktory, jenž svou práci však především dělají se zaujetím. Také já dostávám pravidelně finanční odměnu.

Kdysi jsem na sraz přišel sám, později jsme přišli tři a letos v prosinci nás již bylo osm. Celkem nás je 14 z celé republiky (a zo Slovenska!) a někteří již píší druhým rokem. Letos v lednu mi Tomáš napsal jestli bych nešel do televize. Od něj se někdy dají čekat podivný vzkazy, ale tohle bylo naprosto šokující. Vlastně jsem tomu nevěnoval pozornost a až na třetí pobídku jsem si řekl, že to zkusím. Tom mně dal spojení na Honzu Velarta, moderátora Galaxie. Dělal jsem v životě už hodně prapodivných věcí, ale tohle mě dostalo. Jít do televize. Nakonec, byl jsem šéfredaktor a Tomášův hlavní kůň. Do studia jsem zřejmě jako první host přijel na kole (natáčí se to v Hradci Králové), takže to ani vrátný nečekal. Pak už to vše naráz: příprava na co se mě bude ptát, televizní studio, maskérka....no a vše naživo. Tréma jako blázen, ale ke konci jsem se rozmluvil. Báječný zážitek. No a za dva měsíce znova. Vypadl jeden z hostů a mě Honza nabídl roli náhradníka. Jít znovu do televize? Proč ne!
Třetí návštěvu v jednom roce jsem zkompletoval dnes, tj. 28. 12. Možná, že moje vystoupení nebylo moc ideální, nakonec bylo možná také poslední. Galaxie se stěhuje do Prahy a bude asi náročnější tam doject.
Byl to asi finální hattrick. Nemůžu říct, že jsem se nudil. Prostě jsem jednou chtěl kdysi psát o Penguins a nějak jsem u toho zůstal. Nějak jsem se taky ocitl v televizi. Tak už to někdy chodí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Viděli jste mě letos na Galaxii Sport?

Ano. 52.2% (12)
Ne. 47.8% (11)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama