Svoboda jako poslední zosobněná idea?

4. března 2008 v 22:17 | Libor Toman |  Humanitní vědy
Lidské touhy, přání a představy vždy nacházely různá konkrétní vyjádření. Koneckonců i náš jazyk vznikl z prostorové představy a stále na ni odkazuje (viz Ernst Cassirer: Filosofie symbolických forem). Samozřejmě také pocit posvátna (mysterium tremendum) nacházel svá konkrétní zpodobnění. Avšak jak se naše myšlení dále racionalizovalo, tak i jednotlivé představy začínaly ztrácet přímou korespondenci k jasně vysvětlenému předmětu či postavě. To je bezpochyby také příčinou úpadku klasického náboženství a příklonu k náboženstvím méně personalistickým.
Mojí domněnkou je, že jednou z posledních zosobněných idejí byla Svoboda utvořená Zákonodárným shromážděním za Velké francouzské revoluce. Svoboda byla zobrazována jako krásná žena s frygickou čapkou a kopím. Svoboda-žena také znamenala rozchod s monarchií, kterou reprezentoval král-muž. V 18. století se politické novoty musely vysvětlovat v rámci symbolů, neboť prostý člověk skrze ně chápal realitu. Svoboda tedy zosobňovala získanou svobodu (malé "s"), tedy svobodu vyzískanou na tyranovi, v tomto případě králi. Je to jako kdybychom naši současnou touhu po blahobytu nevyjadřovali slovy, nýbrž kupříkladu tlustým mužíčkem, který ukusuje jitrnici. Pro nás by to byla však svým způsobem alegorie, které bychom rozuměli, avšak žádný dlouhodobější význam by pro nás neměla.
Význam pro nás spíše mají abstraktní značky, tedy abych byl konkrétnější obchodní loga. Pod obloučky McDonald si představíme restauraci a významové konotace k ní. Obchodní značce také - ne zcela nepodobně - zůstáváme mnohdy celý život věrni a ne nadarmo se v managementu tvrdí, že obchodní značka dělá společnost.
Na závěr bych se chtěl vrátit přeci jenom k oné Svobodě. Toto zosobnění totiž přežilo Velkou francouzskou revoluci i vzestup a pád Napoleona a zůstal symbolem po celé 19. století. Životnost Svobody bych chtěl demonstrovat na svém oblíbeném obraze od Eugena Delacroixe, který nese příznačný název Svoboda vede lid. Obraz vznikl v roce 1830 tedy po převratu, kdy byla ustanovena Červencová monarchie, což byla napůl republika, napůl království. Svoboda na ní zobrazená (jediná žena na obraze!) už nemá kopí (tak by nereprezentovala bojové úsilí), ale pušku. Její oděv je zpola stržen (velmi častý motiv), což značí zaujetí pro věc boje, jakousi rozlícenost. Vlajka v pravé ruce doslova symbolizuje revoluci - tři barvy francouzské vlajky reprezentují rovnost (socialismus), svornost (liberalismus) a bratrství (nacionalismus). Sluší se dodat, že v popředí bojujících je buržoa, vždyť jeho stav nejvíce zvítězil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama