Čestně o Bohu?

12. července 2008 v 13:23 | Libor Toman |  Knižní tipy
Kniha na toto téma má opravdu příhodný název. O Bohu či o náboženství opravdu nejsme s to bavit se slušně. Buď jsme příliš ve své víře fundamentalističtí, nebo se snažíme náboženství umístit mimo náš život či máme dokonce tendenci věřící lidi perzekuovat. Kniha Johna A. T. Robinsona možná chce smír, podobně jako se to snaží zprostředkovatelé mezi evolucionismem a kreativismem. Možná, že také Robinson nepřímo pracuje se skutečností, že ateismus je formou náboženství.
Hlavní téma této knihy totiž spočívá v tom, že jeden z hlavních problémů současného křesťanství je ve způsobu vyjádření. Křesťanství používá mytologický jazyk, který naše zracionalizovaná společnost považuje za báje i pověsti bez vypovídací hodnoty.
Mythos je tím spíš náročný v tom, že je prehistorií dějepisu. Zahrnuje totiž v sobě dvě špatně oddělitelné složky - historii a světonázor. A Robinson je toho názoru, že pro mnohé z nás by bylo přijatelnější, kdybychom opustili tyto staré interpretace a nahradili je novými (pro něj v rámci pravověří). Tedy tímto způsobem polemizuje s pojmem Boha jako nadpřirozené bytosti, což je opět vyjádření v rámci středověku jinak chápatelné než pro nás.
Kdysi byl supranaturalismus přirozeným způsobem vyjadřování, nám však již nic neříká, stejně tak jako metafyzika, která spočívá v jeho základu.
Podobně se Robinson zabývá problematikou Ježíše Krista jako bohočlověka či svaté Trojice. Za velký přínos považuji jeho odpověď na relativizaci současné morálky, byť jde o stanovisko krajně náročné, či možná spíše intelektuální. Jak známo, naše morálka má tendenci stávat se nikoli heteronomní (závazná s pravidly), jako spíše autonomní (situační s nárokem na jedince). Robinson je přesvědčen, že i heteronomní morálka je výtvorem metafyziky, která pro nás ztrácí platnost. Autonomní morálka je podle něj příklonem k Evangeliu, avšak v tom smyslu, že se budeme řídit láskou (agapé). Jednání z lásky prý nepotřebuje pravidla, což je pravda, avšak stejně jako Ježíš, tak ani Robinson nedává odpovědi, jak v některých situacích jednat. Jeho teonomní morálka je tedy velmi zajímavá, avšak z hlediska společnosti nebezpečná, což si vlastně uvědomovali také Farizejové v Novém zákoně. Tímto se však také potvrzuje náročnost Evangelia, což však nesmí zavdávat příčiny, že jde o něco neproveditelného.
Kniha, která vyšla již v roce 1963, rozvířila velkou debatu a stala se bestsellerem. Odpovídá totiž na otázky, které si klademe (téměř) všichni, neboť určitou religiozitu (náboženskost) v sobě máme (téměř) všichni. Ateista (a-teos, tedy ne-bůh) sice zrušil Boha (Nietzche - "Bůh je mrtev."), ale nezrušil v sobě ty hluboké pocity, ve kterých se podle existencialistů ozývá naše "Bytí", což zde není pouze synonymem pro Boha. I v 21. století se ptáme na mnoho nevysvětlitelných otázek. Kniha Johna Robinsona na mnoho z nich odpovídá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jste věřící?

Ano. 51.4% (37)
Ne. 48.6% (35)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama