Fantazie šampiónů a zarezlá mašina

14. června 2009 v 22:42 | Libor Toman |  Sport
Jsou týmy, které se za třináct let dostanou maximálně do play-off. Potom jsou tu ty úspěšnější, které dvakrát za sebou hrají finále. Pro mě jako fanouška Penguins to je samozřejmě povzbuzující skutečnost. Jenže, druhé místo nikdy nestačí.

Popravdě, Detroit Red Wings jsou supící rudá mašina, která likviduje vše, co jí stojí v cestě. Už několik let z nich jde respekt. Žádné výkyvy, platový strop nemá vliv, zkrátka jsou neporazitelní. Jediné, co se tomuto nezdolnému stroji může stát je, že mu dojde pára. A to se stalo právě letos.
Vlastně jsem ani nevěřil, že Penguins dokáží vyhrát. Možná mám někdy až příliš konzervativní názory, a tak spíše věřím číslům a pravděpodobnostem než možnostem. Detroit vypadal silně, takže Pittsburgh se zdál spíše býti neposlušným dítětem, které sem tam vzdoruje. Avšak dítětem, které čeká až otec usne, aby mohlo dělat neplechu.
Penguins v pátém utkání zcela propadli a dostali nakládačku 5:0. Ani ten největší optimista by asi v ten moment nevěřil ve Stanley Cup. Ani já ne. Vše, co jsem chtěl, bylo vyhrát šestý zápas. Zápas, který by tuto sérii odlišil od té loňské.
Jenže Sidney Crosby asi nechtěl být na oné fotografii, jak se to od začátku sezóny propagovalo. Ostatně ani já nechtěl vidět další školu hrou. A pak tu byla ta záležitost s Hossou. Aby vyhrál Stanley Cup poté, co odešel právě z Pittsburghu? To je potupa pro každého fanouška.

Sedmý zápas finále Stanley Cupu měli podle odborníků vyhrát Red Wings. Když už to tak mělo být, chtěl jsem to vidět. Podle taktiky zkušených nočních dívačů jsem se předtím na několik hodin vyspal, abych potom nebyl totálně unavený. Tahle taktika fungovala, i když u takového zápasu se skutečně spát nedá. Zápas začal v režii Penguins a já si říkal, že pokud tyhle šance nevyužijí, tak je rudá mašina zmasakruje. A oni je skutečně využili. Max-him Talbot dvakrát zaúřadoval a já si najednou řekl, že ten stříbrný křapáč nemusí být zrovna tak daleko, jak se zprvu zdálo.
Ve třetí třetině se červená mašina proměnila v červenou vánici a bylo zle. Ostatně, když se zlobí Detroit, tak puky lítají na všechny strany. Ericsson snížil na dva jedna a bylo zle. Hokej je napínavá hra, ale někdy jde o vaše zdraví. Proto jsem také ve čtyři hodiny ráno očima posunoval časomíru v horní části obrazovky.
Ve Stanley Cupu se počítá každá sekunda. Nasazení je tak obrovské, že hráči dřou ze všech sil a častokrát se válejí po ledě, aby zabránili jakékoli šanci soupeře. To se nakonec také potvrdilo. Ještě v posledních sekundách se Nicklas Lidstrom snažil o vyrovnání. Marc-Andre Fleury byl ovšem obětavě proti.

A poté to začalo. Nikdy bych si to nedokázal představit. Červení smutní, kousají hokejky a Sidney Crosby zvedá nad hlavu křapáč. Šampióny pro rok 2009 se stávají Pittsburgh Penguins. Zní to fantasticky. Pro někoho, kdo jim fandí více jak půlku svého života určitě. Je to jenom hokej, chtělo by se říci. Ale tomu z opravdových fanoušků nikdo nevěří. Viď Davide? Mimochodem: Lets go Pens! a díky za skvělé play-off!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Sledujete NHL?

Ano. 39.2% (40)
Ne. 46.1% (47)
Pouze play-off. 14.7% (15)

Komentáře

1 Láďa Vácha Láďa Vácha | E-mail | Web | 22. června 2009 v 13:18 | Reagovat

Jojo. Taky jsem koukal měl z vítězství Tučňáků radost... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama