Desatero pravidel partnerských vztahů

11. července 2009 v 18:54 | Libor Toman |  Názory
1. Hlavním problémem (a zvláště v dnešní době) je, že na vztah musejí být vždy lidé dva.

2. Naprostá většina mužů jsou klauni, ovšem naprostá většina mužů se to taky snaží všemožně zakrývat. Proto se snaží něco dokázat, něco umět, něco mít nebo něco nedělat.

3. Ženy (v naprosté většině případů než muži) až mnohdy úpěnlivě hledají bájného rytíře. Že se nedostaví je jasné, ale podob může mít mnoho (intelektuál, umělec, nadřízený, lídr, ale i kriminálník). Dokonalost patří k vlastnosti, kterou mnohdy až nesmyslně hledáme.

4. Náš vztah dostává největší ránu v momentě, kdy se stává všedním, což je po uplynutí dvou (nebo tří) měsíců zamilovanosti. A lidé se všednosti bojí jako čert kříže.

5. Žádný vztah nemůže vydržet věčně (nebo alespoň oba partneři nemohou být dlouhodobě zcela spokojeni), takže pouze skutečně kvalitní a zásadní člověk je schopen s tím druhým vydržet dlouhodobě. Zásadní otázka: Kolik nás takových je?

6. Lidé, kteří nemají erotický kapitál (tedy nejsou ničím výjimeční, ale jsou naprosto průměrní - nesměšovat s fyzickým vzhledem), se musí (víceméně) spokojit s jakýmkoli partnerem.

7. Člověk nikdy nezíská, koho chce, což je ostatně jenom rozvedení bodu tři, pět a šest. Brání mu v tom osobní stydlivost, sociokulturní podmínky, ale často taky jenom nedostatek erotického kapitálu.

8. Partnerské vztahy jsou obecně lehce vyřešitelné, ale lidé jim z neznámého důvodu přičítají obrovskou komplikovanost. Tato jejich představa zřejmě pramení z nedostatku poznání nebo z neustálé snahy porušit pravidla, z nichž některá jsou vypsaná výše.

9. Partnerské vztahy zásadním způsobem vycházejí z naší biologické podstaty, ale lidé si to z nějakého záhadného důvodu odmítají přiznat. Dokonce bychom s některými dalšími zvířaty našli velkou shodu, přičemž v tomto případě nemusí vůbec jít o pohlavní akt.

10. Lidé mají představu, že jejich vztahy jsou naprosto originální, ovšem pravdou je, že se opakují podle nepříliš komplikovaných vzorců. Žádný člověk si to samozřejmě nepřizná, protože není nic horšího, než být stejný jako ostatní.

11. Bonusový bod na závěr: Nejhezčí láska je platonická, protože ji člověk nikdy nemůže dosáhnout. Co je člověku nedosažitelné, to je pro něj také nejvíce lákavé a má také největší přitažlivost.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama