Proč dnes hoří olympijský oheň?

25. října 2009 v 11:14 | Libor Toman |  Sport
V antickém Řecku byl oheň symbolem čistoty. V moderním světě, kde pohanské symboly většinou již nemají svou váhu, je jeho symbolický význam takřka stejný. Krátce před startem Olympijských her si ho ovšem každý spojuje s hořící pochodní, která z Řecka doputuje do kanadského Vancouveru.

Hořící pochodeň reprezentuje jednotu pod olympijskými kruhy. S pravidelností konané všesportovní hry mají být, podobně jako v Antice, obdobím míru mezi zúčastněnými národy. Právě Olympijské hry jsou naším posledním přímým dotykem se starověkým Řeckem, i když nepřímých odkazů a inspirací je samozřejmě celá řada.

Moderní olympiáda ovšem oproti své antické předchůdkyni doznala četných změn. Hry jsou pochopitelně velkolepější, obsahují mnohem více disciplín, ale také se z nich stal veliký byznys. Podobně jako další odvětví lidské činnosti se dostaly do područí globalizované ekonomiky, která si nemilosrdně přivlastňuje i to, co ji nepatří. Tento akcent snad dokonce dnes zastiňuje fakt, že olympiáda také slouží (a sloužila) různým ideologiím a nacionalismům. Pro příklady ze současnosti není třeba chodit daleko. Čína chtěla v Pekingu ukázat svou velikost, Rusové za čtyři roky pro změnu předvedou svůj nacionalismus v praxi.

Pierre de Coubertin by asi dnes s výsledkem svého hnutí nebyl zrovna dvakrát spokojen. Ještě zajímavější by ovšem bylo znát jeho názor na hořící pochodeň, kterou vymysleli nacisté. Tvrzení, že by se o tento estetizující čin, zasloužila ideologie, která způsobila obrovské krveprolití a neštěstí, sice zní nesmírně urážlivě, ale bohužel je tomu tak.
Olympijská pochodeň se totiž poprvé objevila v roce 1936 na Olympijských hrách v Berlíně. "Olympijská pochodeň je výmysl moderní doby," řekl Ira B. Nadel z univerzity v Britské Kolumbii deníku Globe and Mail. "V roce 1936 ji vymysleli Němci. V antickém Řecku něco takového nebylo."

Nacisté možná byli silně inspirováni pohanstvím či dokonce středověkem (viz Hitler jako praporečník), avšak model výchovy přebírali z antického Řecka. Hitlerem propagovaná árijská rasa měla být duševně i fyzicky zušlechťována, čímž byla v podstatě do výchovy mládeže implementována pokleslá forma řecké kalokagathie. Olympijské hry v roce 1936 se v podstatě měly stát přehlídkou nadřazené rasy, která potvrdí svou genetickou dominanci. Že se tak nestalo, o tom svědčí hlavně vítězství černého běžce Jesseho Owena, kterému Hitler odmítl potřást rukou.


Nejinak tomu bylo v případě ohně, který byl v nacistické ideologii silně přítomen. Již hákový kříž je převzat z hinduismu a i když je poněkud upraven, přesto jeho původní symbolikou je žhnoucí slunce. Hořící ohně byly také přítomny na masových shromážděních v Norimberku, kde ve tmě dodávaly patřičnou atmosféru. A nakonec - tentokráte trochu stranou, ale přitom jde o mnohem závažnější záležitost - nacisty rozpoutaný holocaust (toto slovo pochází z řečtiny a znamená "spálení všeho") vedl k obrovskému neštěstí, při kterém byl oheň používán tím nejhorším možným způsobem.

Jak se tedy na hořící pochodeň dívat? Dnes jen málokdo ví, že jde o tradici založenou nacisty a snad nikdo neviděl dokumentární film Olympia, ve kterém Leni Riefenstahlová spojila nacistický a antický kult těla. Asi bychom měli v tomto případě nechat nacisty spát. Současné problémy jsou totiž mnohem více aktuální: Jsou olympijské hry ještě stále mírumilovným kláním nejlepších sportovců, kterým nejde o finanční zisk?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama